Stavební spoření
Stavební spoření má za úkol umožnit lidem řešit bydlení. Vzniklo s tím záměrem, že si lidé za finanční podpory státu budou po určitou dobu spořit, a následně pro financování bydlení (koupě, stavba, rekonstrukce bytu nebo domu) použijí výhodný úvěr.
Stavební spoření funguje už desítky let. Velkou tradici má například v Německu (první stavební spořitelna zde byla založena v roce 1855) a Rakousku. Myšlenka stavebního spoření má však prvopočátky v Anglii, kde v roce 1775 vznikla v Birminghamu historicky první stavební spořitelna s názvem Building Society.
Do České republiky i dalších zemí Východní Evropy (Slovensko, Maďarsko) se stavební spoření dostalo v první polovině devadesátých let. Na českém trhu se stavební spoření řídí zákonem číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. V současné době je stavební spoření oblíbené i v Chorvatsku a Rumunsku. Na popularitě získává i v Číně.
Jak funguje
Prvním krokem ke sjednání stavebního spoření je uzavření smlouvy, ve které si zvolíte takzvanou cílovou částku. Tak se skládá z naspořeného vkladu a případného úvěru ze stavebního spoření. Zároveň musíte zaplatit poplatek za uzavření stavebního spoření, který se většinou pohybuje ve výši jednoho procenta z cílové částky.
Po uzavření smlouvy začíná první fáze stavebního spoření - spořící. Ta spočívá v tom, že klient na svůj účet vkládá pravidelně (měsíčně, ročně) určitou částku, ke které mu stát poskytuje podporu. Zároveň jsou jak vklady střadatele, tak připsaná státní podpora úročeny (zhruba dvěma procenty).
Stát v současnosti spořícím poskytuje klientů podporu ve výši 10 procent z roční úložky, maximálně však dva tisíce korun ročně.
Spořící fáze není časově omezena. Nicméně pro to, aby byla klientovi přiznána státní podpora, musí spořit minimálně šest let (do roku 2004 stačila doba spoření 5 let). Po ukončení šestiletého cyklu je na klientovi, zda smlouvu ukončí a vybere si veškeré peníze, které může použít prakticky na cokoliv, nebo bude ve spoření dále pokračovat až do naspoření cílové částky. Pokud zvolí další spoření, podmínky se nemění. Stát mu i nadále přispívá 10% z ročního vkladu (max . 2000 Kč) a celá naspořená částka je úročena jen 2%.
Ovšem představa, že stavební spoření je vhodné pro dlouhodobé spoření, např. na důchod, nebo dětem do začátku, není rozumná. Představte si, že na starších účtech stavebního spoření jsou dnes zcela běžně statisícové částky, dokonce existují i smlouvy s naspořeným miliónem. Počítejte se mnou: 2% úrok z dejme tomu 300 000 Kč je 6000 Kč z nich si stát uloupne 900 Kč (daň), takže vám zůstane jen 5100 Kč.
Pokud vložíte stejnou sumu do vysoce konzervativního, tudíž zcela bezpečného, podílového fondu, kde je průměrný roční úrok 10%, získáte 30 000 Kč, které se navíc nedaní! A ještě jedna velice důležitá informace, Do stavebního spoření můžete jenom spořit anebo čerpat úvěr. Nikdy– ani po vázací obě (6 let) spoření - si nemůžete z naspořených peněz nic vybrat bez celkového zrušení smlouvy! Takže nejenom ztráty na výnosech, ale navíc Vaše peníze budou po celou dobu spoření pracovat pro banku a ne pro Vás!
