RPSN, aneb jak je vaše půjčka drahá?

Zkratkou RPSN se označuje takzvaná roční procentní sazba nákladů. Jde o číslo, které má člověku uvažujícímu o půjčce napovědět, jak jsou jednotlivé nabídky drahé. Udává, kolik procent z původní dlužné částky musí spotřebitel za jeden rok zaplatit v souvislosti se splátkami, poplatky, správou a dalšími výdaji spojenými s půjčkou.

Proč RPSN?

Výpočet RPSN se u nás objevil jako výsledek snahy evropské legislativy o větší přehlednost trhu spotřebitelských úvěrů. Tedy oblasti zpravidla menších půjček, poskytovaných klientům s nižšími příjmy, než je tomu u bankovních úvěrů. Jde o reakci na situaci, kdy se objevilo mnoho společností poskytujících půjčky, které doslova zneužívají nízkou informovanost svých klientů. Ta pak společně s nejednoznačnými texty reklam často vede k tomu, že si spotřebitel není schopný správně spočítat kolik ho bude půjčka ve skutečnosti stát, a zda si ji vůbec může dovolit.
V letácích společností nabízejících spotřebitelské úvěry dnes nejčastěji najdeme údaje o výši splátky nebo úrocích, které se nejčastěji netýkají konkrétní výše půjčky, ale bývají psané způsobem „úrok už od x%, splátky již od 200 Kč“ apod. Takovýto typ informace však ke správnému rozhodnutí o tom, zda si půjčku vzít, nestačí. Navíc jsou zavádějící. Úroky totiž mohou být udané za týden, měsíc, nebo rok. S půjčkou jsou navíc spojené mnohé poplatky, o kterých společnosti také nerady mluví. Často bývá zpoplatněné již smotné uzavření smlouvy, dále se platí za vedení účtu, za převod peněz a podobně. Při výpočtu RPSN se tyto platby berou v úvahu, a její výše proto představuje spolehlivější údaj o výhodnosti půjčky než pouhé uvedení úroku.

Jak se používá?

Uvádění RPSN je jednou ze zákonných povinností poskytovatelů půjček. Je ale důležité vědět, že z tohoto pravidla existují výjimky. Nemusí se zveřejňovat v případě půjčky do 5000 Kč nebo naopak je-li vyšší než 800 000 Kč. Stejně tak není povinnost RPSN uvádět když půjčuje na dobu kratší než 3 měsíce.
V solidní smlouvě nicméně RPSN obvykle najdete i tehdy, pokud to zákon přímo nevyžaduje, stejně jako součet všech splátek a poplatků. Potom už není problém si vše porovnat. Ještě je důležité připomenout, že se do výpočtu zahrnují jenom všechny běžné poplatky, to znamená, že mezi nimi nenajdeme pokuty za pozdní splácení, nebo jiné sankce za porušování smlouvy. Je proto vhodné se předem podívat i a tyto věci.
Nejdůležitější je nicméně při posuzování jednotlivých nabídek porovnávat vždy půjčky se stejným počtem splátek, dobou splácení, a podobnými podmínkami smlouvy. Teprve tehdy nejnižší RPSN znamená, že zaplatíte nejnižší částku.

Problémy s RPSN

S ukazatelem RPSN je podle ekonomů nutné zacházet obezřetně, a nebrat jej za údaj řešící veškeré problémy s rozhodováním o tom, která půjčka je nejvýhodnější. Jak jsme již uváděli, nemusí být v RPSN zahrnuté veškeré poplatky (jako sankční poplatky nebo některé druhy pojištění), dále je obtížné vzájemně porovnávat různé druhy půjček.
Protože jde o ukazatel ročních nákladů, je těžké podle něj posoudit půjčky na krátká období v řádu týdnů nebo několika málo měsíců. Toto se ilustruje například na případu, kdy si vypůjčíte v zástavárně 4000 Kč, za 8 dní svou věc vyplatíte za 4200 Kč. Podle kalkulačky na stránkách ČOI byste ale měli zaplatit 32000 Kč.
Další věcí je, že lidé si RPSN rádi pletou s úrokovu sazbou, což jsou samozřejmě dva naprosto odlišné údaje.

Půjčit si nebo se zadlužit?

I přes některé své nedostatky je RPSN užitečným nástrojem, musíme však umět s ním správně zacházet. Jinými slovy, pokud nám při výpočtu RPSN pro případ půjčky v zastavárně vyjde třeba třicetkrát vyšší, neznamená to, že taková půjčka vždy musí vést k problémům. Vyplývá z ní, že je vhodné tento typ půjčky využít pouze pro získání prostředků, které vrátíme během několika dní. RPSN za nás zkrátka nevyřeší otázku, zda rychle získat peníze na krátkou dobu výměnou za vysoký úrok, nebo jestli se poohlédnout jinde.
Odborníci uvádí, že podle výše RPSN můžeme poskytovatele půjček rozdělit do dvou skupin. V první najdeme půjčky s RPSN pohybující se zhruba mezi 10 a 30%, v tomto případě jde o společnosti, které často mívají vyšší požadavky na bonitu klienta. Do druhé skupiny patří poskytovatelé půjček v podstatě bez záruk, kteří svou nabídku míří především mezi klienty s nízkými příjmy, u kterých je vyšší riziko, že nebudou schopni úvěr splácet, u těchto půjček se RPSN pohybuje někde mezi 150 – 450%. Takoví poskytovatelé často počítají s tím, že je možné strhávat splátky po drobných částkách z mnoha sociálních dávek, čímž poskytovateli vzniká malý ale stabilní příjem, který v součtu mnohonásobně převýší původní částku.
Hlavní výhodou RPSN je tedy skutečnost, že nám při srovnávání zdánlivě podobných půjček umožní přijít na to, za kterou z nabídek na roční půjčku se skrývá snaha získat své peníze se ziskem zpět, a za kterou je snaha vytvořit předlužení.